S autem si to neužijete. Jen to jede a nikde nic. Autobus je totéž, žádné zpoždění, jízdenky v klidu přímo u řidiče, prostě nuda a nuda. 

Jo vlak to už je jiný kalibr. To už je skutečný napínák jako při akčním filmu. A také vyžaduje jisté schopnosti.  

Cestující vlakem musí umět logickou dedukci, musí umět předvídat a také se svižně pohybovat. Ono, když je vlak psán na nástupiště sedm a přijede na nástupiště jedna, tak je třeba umět kmitat, a ne se plazit jak slimák. Ale tohle se naštěstí stává jen zřídka, tak pět krát do týdne. A když to nestihnete, nevadí, pojedete dalším. Pokud ovšem nemáte povinnou jízdenku. Tu pak můžete zahodit a v klidu si jít koupit novou. Reklamaci vám nikdo neuzná, času na přejití z nástupiště sedm na nástupiště jedna jste měl dost. Když to stihli ti ostatní… 

vlak v depu

Marně můžete poukazovat na své chatrné zdraví, zlomenou nohu, nebo cokoli jiného. Chyba je u vás a basta fidli. 

Tohle ovšem ještě není ten největší nervák. Větší je ten, když má váš vlak sekeru přes dvě hodiny. Přípoj vám samozřejmě ujel a další jede čert a dráha ví kdy. A je tu zase story s povinnou jízdenkou, která vám tímto propadá. Nemusí, pokud ovšem nemáte to velké štěstí, že v plně nacpaném vlaku najdete průvodčího. Pokud tu není, neuděláte nic. V pokladně ani v informacích vám toto nevystaví. Tedy dle mých informací, jak kde. Někde to pochopí a o zpoždění ví. Není problém vytisknout zpožděnku. Někde to však zatvrzele odmítají a trvají na vystavení průvodčím. Jenže ten již dávno prchl i s brašnou a penězi do zahraničí. Jemu skončila služba a všichni mu můžou víte co.  

střechy vlaků

Ale zase je třeba přiznat, že i přes občasné potíže je cestování vlakem super. Rozhodně pohodlnější, pokud tedy máte svou místenku. I když… 

Ale to už je zase na další článek. Nebo na více, to záleží na tom, jak se člověk rozepíše.