Všichni víme, že pokud žije větší množství cizích lidí na jednom místě, dojde poměrně brzy ke třenicím. Každý z nich má totiž jiné představy o tom, jak by věci měly vypadat a jaké by měly být priority. Nikde jinde to pak nevidíme lépe, než v panelácích. Dříve to takový problém nebyl. Veškeré byty byly družstevní, a bylo tedy jen na družstvu, aby určilo, kdy bude probíhat která oprava či úprava, případně jak se využijí peníze vybrané na nájmu. Po revoluci však mnoho z těchto bytových jednotek přešlo do soukromých vlastnictví. A najednou se vynořil problém.

starší typ paneláku

Ukázalo se, že takto velká skupina lidí se jednoduše není schopna dohodnout, nehledě na to, že by zde byl stejně zmatek v tom, kdo by měl kterou věc zařídit. Proto bylo nutné ustanovit jednotku, které bude svěřena správa nemovitosti, avšak která bude respektovat vlastnická práva jednotlivých majitelů. Tak se zrodila společenství vlastníků jednotek. Ta mají za cíl rozhodovat o tom, co se bude dít ve společných http://www.dso-chomutovsko.cz/projekty/centrum-spolecnych-sluzeb/ prostorách i s domem jako takovým. Peníze, které jsou potřeba k opravám, pak získávají z fondu oprav, do kterého měsíčně přispívá každý z majitelů.

moderní panelákové sídliště

O veškerých problémech se rozhoduje na schůzích pomocí hlasování, kdy je k tomu, aby toto bylo platné potřeba, aby byl přítomen dostatečný počet členů. Koneckonců, pokud by tam přišel například jeden člověk a něco si sám odhlasoval, rozhodně by to nebylo fér. Ze všech majitelů je pak volen předseda (i když může být i externí, avšak tato možnost není příliš často využívaná). Ten má na starost správu fondu oprav, svolávání a vedení schůzí, jednání s příslušnými úřady a firmami, sjednávání smluv a podobně.

Jistě, tento systém není dokonalý. Můžeme se dohadovat, zda většina má vždy pravdu, a zda se spolu lidé, kteří se znají, předem nedomlouvají. Avšak v současnosti nic lepšího nemáme. Proto, dokud se nenajde spravedlivější systém, budou společenství vlastníků jednotek přetrvávat.